Sokratova pojistka

Sokratova pojistka

Lidé mají rádi jistotu a bezpečí. Hlavně, aby se jim nic nestalo. Proto existují garance, záruky, proto kvete trh s pojištěním. Jistota je sice věc naprosto iluzorní, ale bez pocitu jistoty by mnoho lidí ani “nevstrčilo nos z domu”. A často by se vůbec nepustili do realizace svých cílů a záměrů.

Jednu jistotu však podvědomě hledáme všichni. Nechceme svými činy způsobit bolest a nepohodlí lidem, na kterých nám záleží. A ani sami sobě. Jinak nás začne naše mysl brzdit a plány sabotovat.

Jakoby říkala:
„Člověče, copak nevidíš, co vyvádíš?“
Mysl nám to však neříká slovy, ale pocitem. A znenadání je tu svírání žaludku, ztráta koncentrace, zapomínání, málo energie, nejasné obavy, neklidné spaní. Lidé to znali odpradávna, a proto vymysleli mentální „technologii“, jak dosáhnout toho, co chci a přitom nikoho nezranit. Prostě bezpečnostní pojistku. Byla popsána různými velikány v historii lidstva. Mně se však nejvíce líbí Sokratova verze.
Sokrates doporučoval, aby lidé při svém přemýšlení a chování vždy použili jednu úvahu.
„Nechť se to uskuteční způsobem, který je pro nejvyšší dobro moje a pro dobro všech zúčastněných.“
Tuto větu si člověk má říci nebo napsat, kdykoli si stanovuje nějaký cíl nebo se pouští do nějaké akce. Stačí na tuto větu pomyslet a naše mysl okamžitě začne příslušný záměr upravovat tak, aby tato pojistka byla zohledněna. Můžeme ji však použít i v mnohem širších souvislostech. Například když budeme zvažovat, jak chceme prožít svůj život.
Říkám tomu Sokratova „životní“ pojistka, která zní:

„Ať prožiji svůj život způsobem, který umožní a přinese samé dobré věci pro mne a také pro ostatní. Nejen teď ale i v budoucnosti.“

Funguje i do budoucnosti. Sokratova pojistka, kterou vymyslel před 2 400 lety, přináší lidem dobro i dnes.
Nechci moralizovat, ale když se podíváme na bezpočet nešťastných příběhů a událostí doma i ve světě, zdá se, že o Sokratově pojistce mnoho lidí nikdy neslyšelo.
Sokratova pojistka je známá v našich krajích v poněkud jiné verzi.
Jak dosáhnout svůj cíl a zároveň přitom nevylít s vaničkou i dítě.
Pokud se zajímáte o NLP, tak tam je tato myšlenka popsána jako tzv. „ekologický test“ dobře utvořeného žádoucího výsledku. Ve správném významu slova ekologie – neboli soužití organismů. Test zkoumá, jaké má naše chování dopady a vliv na širší systém, ve kterém se pohybujeme. Ekologický test klade důležitou otázku:

Jak to, co chci udělat, ovlivní širší systém, ve které žiju a pohybuju se?
Jak to udělat, abych nikomu neuškodil a mé snažení bylo přínosem pro tento systém?
Pokud design vašeho plánu, produktu, služby tímto testem neprojde, je třeba se vrátit ke kreslícímu prknu. Měnit, přidat, ubrat. Anebo třeba záměr úplně eliminovat, protože zjistíme, že už nedává smysl (z hlediska přínosu dobra) a nebo je přímo nebezpečný.
Sokratova pojistka platí pro cíle velké i malé.
J. F. Kennedy kdysi vyhlásil cíl pro Ameriku – dostat člověka na Měsíc. Trvalo to mnoho let, než první Apollo odstartovalo, přestože Američané technologii letu na Měsíc měli už o několik let dříve. Kennedyho cíl měl totiž v sobě pojistku – dostat člověka na Měsíc, ale také přivézt posádku živou a zdravou zpět na Zemi.

„Pak to byl teprve dobrý cíl.“

 

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

*

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>